Do 30.4. budou sochy umístěny před Studijní a vědeckou knihovnou v Plzni.
Po 30.4. se jednotlivé sochy rozvezou na tato místa v Plzni:
Kanadská sochařka českého původu se narodila jako Drahomíra Hekelová v Horní Temenici. Vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze. V roce 1968 se provdala za argentinského studenta Alberta Antonia Vivot. Komunistický režim ale jejich lásce nepřál, Antonia vyhostili a paní Vivot zakázali vycestovat.
Jelikož jedno z životních kréd paní Vivot zní Láska, jakož i tvorba, hranice nezná, rozhodla se ještě téhož roku emigrovat. Ukryla se v kufru Alfy Romeo italských turistů a přejela hranice, pryč od ruských tanků. Z komunistické šedi se dostala do slunné Itálie, kde absolvovala kurzy modernisty Marina Mariniho na akademii výtvarných umění (Academia di Brera) v Miláně. Z Itálie pokračovala za velkou louži, aby se setkala se svým manželem. Bohužel však zjistila, že její láska, kvůli které procestovala půl světa již nežije.
Nakonec se usadila v Kanadě, kde potkala svého budoucího manžela a otce svých dvou synů.
Když jsem před více než 40 lety v jižní Francii potkala ikonu 20. století, ještě jsem nevěděla, že jednoho dne budu požádána uctít mistrovo dílo pro ikonickou budovu v centru Toronta, jež nese jméno Pablo Picasso.
Murray Goldman, realitní magnát, sběratel umění a vizionář mě v roce 2012 požádal, abych vytvořila sochu Picassa.
Lavička, na které Picasso sedí, nese jeho filozofické poselství a myšlenky trvale vepsané do bronzu jako odkaz budoucím generacím.
Jeho pravá ruka drží štětec a do vzduchu kreslí známé dílo “Peace dove”. Holubice, symbol míru, který svět stále potřebuje v dnešní zmatené době, stejně jako tenkrát!
Před více než 20 lety jsem byla oslovena významnými kanadskými novinami, abych vytvořila sochu před jejich budovu.
Byla to doba apatie a nepokojů v Americe a možnost pro mne jako sochařku vyjádřit, co cítím a čím trpím. Rasismus mne vždy zarážel a nemohla jsem pochopit nespravedlnost.
V kompozici své sochy jsem vyjádřila podporu a myšlenku o tom, že pokud se nemůžeme sjednotit či ztotožnit, alespoň se můžeme mírumilovně a s respektem ignorovat.
Na bronzové lavičce, na které sedí matka s dítětem, jsou vyryté vzkazy oslovených duchovních lídrů z celého světa. Například Cardinal Carter: "LIFE IS THE MANIFESTATION OF GOD. LET US CHERISH IT!”
Socha se zrodila v nemocnici, kde jsem přivedla na svět svého prvorozeného syna Uriah. Při porodních komplikacích jsem slíbila, že pokud se dostanu domů se zdravým dítětem, zvětším sousoší, na kterém jsem v nemocnici pracovala, a daruji ho St. Josephs health centru v Torontu, kde se Uri, můj “Gift of Life”, 6. června 1975 narodil.
Socha Butterfly byla vytvořena jako svatební dar pro manželku předsedy City T.V. v Torontu. Obdržela jsem fotografii psa, který byl věrným společníkem manželky.
Při tvorbě jsem chtěla vyjádřit eleganci, božský dar svobody a povznášející energii v přírodě. Při práci ve studiu jsem vzpomínala, jak jsem si jako malá dívka v lesích na Moravě hrála se svým psem, chytala a posléze pouštěla motýly a uvažovala, jakou cestou se dají a kde přistanou. Přála jsem si být motýlem, volná a schopná létat. Za mnoho let se mi mé přání vyplnilo; létám po světě, kamkoliv mne moje umění a inspirace zavede.
Tato socha je umístěna v motýlí zahradě v Muskoka v Kanadě.
Inspirace přišla v roce velkého sucha ve středozápadě USA. Joy of the rain je funkční fontána s vodou padající na tváře farmářových dětí, radujících se z dešťové srážky. Tolik potřebné pro přežití.
První edice stojí v Sarasota Springs na Floridě a druhá v mém rodném městě Šumperku na pěší zóně před divadlem. Obličej chlapce zobrazuje mého prostředního syna Erika.
Tato socha se zrodila v Mexiku poblíž Acapulca na proslavené pláži Pie De La Questa, kam se často chodím projíždět na koni při západu slunce.
Při bušení obrovských vln se nechávám zahrabat do písku a později se s domorodci loučíme s posledními paprsky dne. Bezprostřední pohoda a síla zanechá stopu v každém, kdo se zúčastní tohoto rituálu. Generace za generací vtisknou stopy do horkého písku.
It is so powerful to live in this most amazing now's!
Maketa byla vytvořena v době mého mateřství. Na počátku byla placenta vyživující život. Objala tě a stal jsi se součástí všeho a všech.
Malou maketu vlastní Hillary Clinton, byla jí darována v Bílém domě ve Washingtonu v roce 2000.
Socha v nadživotní velikosti je součástí mé zahrady soch na Vivot Boulevard in Kleinburg, ont . Canada.
Tato socha byla vytvořena po tragickém požáru, kdy mé dospívající děti přišli o jejich “ráj” - jejich trofeje, hračky, střechu nad hlavou i bezpečí domova. Vyučovala jsem umění a nabídla dětem ve třídě, aby přišly do mého studia a staly se součástí “Clay party”, přičemž děti pracovaly na jádru sochy a já jim dodávala pocit, že jsou součástí sochy nejen díky psaní inspirujících vzkazů, ale i díky pocitu nesmrtelnosti skrze výtvor z bronzu a pocitu úspěchu. Chtěla jsem touto lavičkou ukázat, jak mladí sdílejí svá tajemství, strach a nejistotu dospívání stejně jako sílu znalostí, která je může vyvést z temnoty.
Jablko v ruce chlapce je symbol vědomosti. Lavička je popsaná vzkazy dětí a spisovatelů z celé Kanady. První edice příznačně stojí před Národním archivem a knihovnou na Parliament Hill v Ottawě.
Jeden ze vzkazů na lavičce: Jsem nepatrná tečka ve vesmíru jako všichni z nás. Mám sny, obavy a účel jako všichni z nás.
Byla jsem zodpovědná za výběr a umístění sochy na místo, kde dnes stojí. Sochařstvím oslavuji život!
Toto dílo je funkční fontána v kompozici trojúhelníku, nejsilnějšího tvaru ze všech, podobně jako pyramidy v Egyptě. Bohyně vína Baccuss nalévá skleničku vína, utěšujíc dva milence. Výrazné a robustní tvary figur ozdobené hrozny, zavádí mé představy zpátky do časů vína a zpěvu v dobách Říma. Socha byla vytvořena pro renomované vinařství Magnotta v Kanadě. Lavička, která působí jako moje značka, je popsaná texty týkajících se vína.
Pro rodiče našich dětí! Jeden z nich.
Při oficiálním otevření fontány bylo použito víno, které všem servírovala bohyně vína!
Pred 40 lety jsem predstavila prvek lavičky, která mě proslavila, a současně se stala mojí značkou. Mou originalitou jsou vyryté textury emocí ve formě slov. Touto cestou se mé modely staly mou součástí, i součástí mých děl. Jsem sochařka, která vytváří archiv z bronzu jako dokument naší budoucí existence.
Jako byl Picasso kopírován mnoha umělci, stejně tak je nyní kopírována Lea Vivot po celém světě. Říká se, že je to lichotka.
